Jednoho dne se chystal navštívit jeden poutník svého zahraničního přítele, ale bohužel přítel na něho na smluveném místě nečekal. Jenže náš poutník se vydal do světa bez mobilu, bez mapy ani nevlastnil kontakty na další přátele. Co dělat? Nevěděl, šel a šel, blížil se večer, stmívalo se a poutník šel stále bez cíle. Vzpomněl si na maminku, která mu před odchodem říkala: „Nechodˇ do světa, čeká tam na Tebe jenom nebezpečí.“
Náhle uvidí ženu v zelených šatech, která ho pozdraví ho a osloví: „Kam jdeš? Jak Ti mohu pomoci?“
Poutník si pomyslil, stal se zázrak, Bůh vyslyšel mé prosby a začal vypravovat svůj příběh….
Žena odpověděla: „Jsem andělem správných cest a z mé duhové kuličky jsem vyčetla, že potřebuješ pomoc, jsem tady.“
„To je zajímavé, vždy jsem si myslel, že andělé chodí pouze v bílých šatech, ale ty máš zelené… proč?“
„Naše oblečení je oboustranné – podle andělských sekcí. Pouze u nás v Rajské zahradě chodíme v bílé barvě – boží barvě čistoty a věrnosti a při hře s duhovými kuličkami poznávám, kde je nás potřeba. Potom zaměníme barvu oblečení dle andělské odbornosti a vydáme se do světa k lidem. Mé oblečení pro práci s lidmi je zelené barvy, je to barva přírody, ale i duchovní obnovy, barva, která řeší i srdeční záležitosti, andílek ticha má modré šaty, protože modrá je barva klidu, andílek odvahy oranžové, aby dokázal povzbudit, anděl akce činnosti červené, anděl lásky růžové i též trochu zelené a andílek jógy fialovou – to je barva duchovna. Naše andělské ubytování je obyčejně s anděly, s kterými nejvíce spolupracujeme, já například bydlím s andílkem jógy.“
„Říkáš, že bydlíš s andělem jógy? Co má společného anděl správných cest s jógou? Vždy jsem si myslel, že při józe se buď cvičí nebo sedí při meditaci, ale, že by se cestovalo…“
„Milý poutníku, musím opravit Tvůj názor, často jogíni cestují za svými spřízněnými dušičkami po celém světě, aby se mohly svěřit a rozdělit o své pocity a názory a vůbec nejhůře se hledá cesta do vlastního nitra, jsou to hotové labyrinty, které mohu vyřešit pouze s andělem jógy. Nedávno jsem jel s tímto andělem jogy i se skupinou joginu cestujících za jogou u moře, posunuli jsme jim odjezdy autobusu, aby nebyli svědky nepříjemné havárie rekreantů cestujících rovněž za rekreací u moře.“
„Asi máte paní pravdu, často jsem si při svém cestování všiml, že občas nerozumím sám sobě, ale vždy se objeví n ě c o co záhadně pomůže k pochopení,“
„Vidíš, to je právě mé zaměření mých pomocí – najít druhému správnou cestu ve vnitřním i vnějším světě. Často mě lidé ani nevidí, ráda vstupuji do myšlenek a slov lidských přátel a lidé tomu potom říkají náhoda, nebo stal se zázrak…..“
A tak si povídali a bavili se, když náhle jde proti nim přítel, kterého očekával náš poutník. Poutník zvýšeným hlasem se zeptal: „Proč jsi na mě nečekal?“
„Vždyť jsem TI volal, že nebudu moci přijít ve smluvený čas, ale Ty jsi neodpovídal…“
„Zapomněl jsem doma mobil i Tvoji adresu, ale při svém bloudění jsem naštěstí potkal anděla správných cest, dovol mi, abych Vás vzájemně přestavil. Otočil se, ale po andělovi – po ženě v zeleném již nebylo ani stopy, svůj úkol zdárně splnila a již jí nebylo třeba
Poutníkovi i nám zůstalo krásné poučení.
Naše životní cesta od kolébky ke hrobu je provázena boží láskou a stálou ochranou našich andělů, važme si ji a buďme za ni stále vděčni!!!! Jenom si přiznejme, že andělé to mají s námi lidmi poslední dobou stále těžší….. a proto navrhuji – nezapomínejte na svých životních cestách i tzv. banální věci jako jsou mapy, mobily, kontakty, kompasy, používejte bezpečnostní pomůcky na svých cestách ve vnějším i vnitřním světě, ušetříte sobě i jim čas k řešení důležitějších situací, které nás později převedou ke snadnějšímu výstupu na naše životní vrcholy. Važte si všech svých řidičů a duchovních vůdců na svých vnějších i vnitřních cestách, protože jejich akce mají své andělské naplnění!!!