Krása ženy

Malý chlapec se zeptal mámy: „Proč pláčeš?“
„Protože jsem žena,“ řekla mu.
Nerozumím! „, řekl syn.
Jeho máma ho jen objala a řekla: „A nikdy ani neporozumíš.“

Později se chlapec zeptal svého otce: „Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?“
„Všechny ženy pláčou bez důvodu,“ bylo všechno, co mohl otec odpovědět.
Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč že pláčou. Nakonec zavolal Bohu a když se dovolal, zeptal se: „Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce??“
Bůh odpověděl: „Když jsem udělal ženu, musela být výjimečná. Udělal jsem jí HRUĎ dost silné na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemné, aby poskytovaly pohodlí“.

Dal jsem jí vnitřní SÍLU, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, které častokrát zažije od svých dětí.

Dal jsem jí TVRDOST, která jí pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě, bez stěžování si.

Dal jsem jí CIT milovat svoje děti za všech okolností, dokonce a když ji její dítě hluboce ranilo.

Dal jsem jí SÍLU přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce.

Dal jsem jí MOUDROST, aby věděla, že dobrý manžel nikdy nezraňuje svou ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnost stát vedle něho bez výhrad.

A nakonec jsem jí dal SLZU, kterou uroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv ji bude potřebovat, aby to zvládla. Slza je její způsob pro vyjadřování radosti, smutku, její bolesti, jejího rozčarování, její samoty, jejího žalu i hrdosti.

Na tu slzu má opravdu právo, nikdo nevydrží bez slova tolik jako žena!
Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani vspôsobe jakým si češe vlasy. Krása ženy musí být v jejích očích, protože ty jsou branou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

… Dejte si velký pozor, abyste nerozplakali ženu, protože Bůh počítá její slzy! Žena vyšla z mužova žebra, nikoli z jeho nohou, aby byla pošlapána, ne z jeho hlavy, aby byla povýšená, ale z jeho boku, aby mu byla rovnou …
Z místa pod ramenem, aby byla chráněna, a vedle srdce, aby byla milovaná …

Jaké jsou tedy ženy?

Ženy mají sílu, co okouzlí muže.

Nosí děti, nosí utrpení. Nosí povinnosti, ale přitom drží pohromadě štěstí, lásku a radost.

Usmívají se, když chtějí křičet.

Zpívají, když chtějí plakat.

Pláčí, když jsou šťastné a smějí se, když jsou nervózní.

Perou se za všechno, čemu věří.

Postaví se proti nepravosti.

Neberou „Ne“ jako odpověď, když věří v lepší řešení.

Nepotřebují nové boty, aby je mohly mít jejich děti.

Jdou k lékaři s ustaranou přítelkyní.

Milují nepodmínečně.

Pláčí, když jejich děti excelují, a radují se, když jsou jejich přátelé oceněni.

Jejich srdce se lámou, když zemře přítel.

Trápí se při ztrátě člena rodiny, ale stále jsou silné.

I když si myslí, že už jim žádná síla nezůstala.

Vědí, že pohlazení a polibek vyléčí zlomené srdce.

Ženy jsou různých velikostí, barvy a tvarů.

Budou řídit, létat, chodit, běhat.

Srdce ženy je to, co způsobuje, že se svět otáčí.

Ženy dělí od mužů mnohem víc než jen porod – nosí radost a naději.

Nabízí soucit a ideály.

Ženy mají vždycky co říct a co darovat…