Cesta k duze

Rubriky

Všichni toužíme o lásce

autor: | Úno 12, 2020 | Nezařazené | 0 komentářů

Všichni toužíme o lásce

Ať je naše chování jakékoliv, všichni toužíme po lásce. Toužíme po ní tak, že uděláme cokoliv, abychom jí dosáhli. Víme vůbec, co to je? Co je to taková láska? Jak chutná, jak ji lze cítit?

Když přicházíme na svět, přicházíme jako čistá láska. Tohle jsme my, čisté božství. Co se tedy stane, jak je možné, že o toto přijdeme? Naše láska se schovala za všechny ty obaly a strachy, přesvědčení a předsudky, kterým říkáme výchova. Vlivem výchovy na sebe začínáme nabalovat novou identitu, uvěříme všemu, co o nás říkají. Všechny ty nálepky, které jasně říkají, kdo jsme a co tedy rozhodně nejsme. A najednou jsme zapomněli, kým jsme byli, když jsme sem přišli a celý svět se přeměnil v honbu za láskou, protože ji chceme získat zpět. Jenže my jsme ji neztratili, existuje v nás stále, jen ji nejsme schopni vidět. Pořád hledáme a hledáme a nevíme, že jsme to vlastně my, koho hledáme.

Víra každého z nás v to, co je opravdu láska, je u každého odlišná. Holčička, která vyrůstá v rodině, kde matka trpí nízkou sebeúctou a nechá se manželem ponižovat se učí, že láska je právě toto. A v pevné víře a touze po lásce si najde pravděpodobně partnera, který ji bude ponižovat. Co se naučí chlapeček o lásce, který je často trestán za „špatné chování“ svými rodiči a přitom je stále ujišťován, že to dělají s láskou k němu? Že láska bolí? Maminka, která se obětuje pro členy své rodiny a bezmyšlenkovitě každému vyhoví pravděpodobně předá svým dětem vzor lásky – oběť.

Všichni toužíme po lásce. A všichni věříme v tu svou. Všichni se chováme určitým naučeným způsobem, protože očekáváme odměnu ve formě lásky. Jsou to naučené vzorce chování. Mnoho z nás se vydává každé ráno do boje o lásku. Snažíme se manipulovat s lidmi, abychom si zajistili lásku, nebo se jim podřizujeme, třeba nás tak budou mít rádi a nebo když budu mít spoustu peněz, budou mě milovat.

Vzpomeňme si, kdo opravdu jsme. Zkusme nahlédnout za všechny ty obaly a přesvědčení, za všechen ten strach. Tam jsme my, skutečná čistá láska. Nejsme to, co o nás říkali, jsme to čisté božství, které je tu neustále s námi. Vždycky bylo.

Převzato z: www.zijmesvesny.org