Hledání perel moudrosti a poznání
Jeden student chtěl být stále moudřejší, hledal životní pravdy. Četl knihy filosofické, církevní, přemýšlel o buddhismu, meditoval. Kladl si otázky, co je správné a co špatné a pořád ležel v knihách. Jednou přijel do hlavního města známý Mistr, myslitel a mystik a rychle se rozšířila fáma, že na jeho přednášce rozdává perly poznání a moudrosti. Náš student všeho nechal a vyběhl, jakoby mu šlo o život. Na ulici vběhl přímo pod kola kočáru, koně se splašili, kočár se převrhl a kočí si pochroumal nohu. Když se konečně ze vzniklé změti vymotali, přetáhl ho rozzlobený kočí ještě párkrát bičem. Musel zaplatit škodu a spěchal dále. Pomlácený doběhl k veliké řece, kde převozník právě odcházel a odmítl ho převézt na druhou stranu. Ale za pár zlaťáků mu nabídl loďku, která měla ve dně díru. Převozník ho přesvědčil, že díra je malá a že řeku přejede. Uprostřed řeky však bylo v loďce tolik vody, že se potopila a náš student se téměř utopil, než se dostal na druhou stranu. Pomlácený a zmáčený se dostal do vesnice. Byl bez peněz a nevěděl, co má dělat. Protože strašně toužil po perlách poznání, vplížil se do jedné ze stájí, kde ukradl koně. Kůň byl ale divoký, splašil se a vyrazil šíleným tryskem opačným směrem, než bylo město. Po divoké jízdě pak v lese mladíka shodil. Ten pochopil, že přednášku nestihne, z hrozného neštěstí se rozplakal a vyčerpáním usnul.
Ve snu se mu zjevil Mistr a říká mu, že nemusí již nikam spěchat, že perly moudrosti už poznal sám, na vlastní kůži :
-
Když se ženeš za svým cílem, nebuď zaslepený a dávej pozor na cestu, ať někomu neublížíš (jako tomu kočímu)
-
Když jsi pohlcený nějakou událostí, přesto věř svým smyslům a nenaleť podvodníkům (jako tomu převozníkovi)
-
Když se někam chceš dostat, používej čestných prostředků (krádež k nim rozhodně nepatří)