Dvanáct kapek v moři
Byl jednou jeden žák a ten se zeptal svého Mistra: „Co mě odděluje od Pravdy?“ A Mistr řekl: „Nejsi sám, kdo je oddělený od Pravdy. Je mnoho takových.
Povím ti dvanáct malých příběhů, které ti budou připadat velice jednoduché. Musíš je ale projít mnohokrát, a i když si budeš myslet, že jsi je pochopil, nepřestávej je stále procházet. Dělej to tak dlouho, až jimi prostoupíš, až se z malých příběhů stanou velké a z velkých zase malé.“
První příběh: Byla jednou jedna kapka v moři, která tvrdila, že moře nikdy neviděla a proto moře neexistuje. Stejně je to s mnohými lidmi, stojí ve středu Boha a tvrdí, že Bůh nikdy neexistoval.
Druhý příběh: „Chci svoji svobodu,“ dožadovala se jedna kapka v moři a moře ji ve své milosti vyzdvihlo na svůj povrch. „Chci svoji svobodu,“ požadovala zase kapka. A slunce bylo plné milosti a vyzdvihlo ji do oblak. „Chci svoji svobodu,“ dožadovala se stále kapka. A oblaka byla dobrotivá – spustila kapku zase dolů A tak byla opět v moři.
Třetí příběh: Intelektuální kapka vody je intelektuální kapka vody, ale není moře.
Čtvrtý příběh: „Všechny tyto kapky v moři za nic nestojí“, řekla kapka v moři.
Pátý příběh: „Bezpochyby jednu věc už jsem poznala. Jsem určitě o něco důležitější než moře“ řekla kapka vody.
Šestý příběh: Povzdychla si jedna kapka v moři: „Asi se nikdy nepotkám s mořem.“
Sedmý příběh: „Ále, co je mi po tomto moři,“ řekla kapka v moři.
Osmý příběh: Jedna kapka vody bojovala se svým osudem. I když byla uprostřed moře, volala: „Nechci o moři nic vědět!“
Devátý příběh: Jedna kapka v moři svolává ostatní kapky: „Povstaňme proti moři!“
Desátý příběh: „Z titulu mé moci,“ řekla kapka druhé kapce uprostřed moře, „od tohoto dne jsi vyloučena z moře.“
Jedenáctý příběh: „Jsi v mé lásce,“ řeklo moře kapce vody. Ale kapka vody moře neslyšela, protože byla naplněna láskou k jiné kapce.
Dvanáctý příběh: „Kdyby se mi podařilo…“ uvažovala kapka vody, „aby každá kapka v moři byla v mé lásce, stala bych se celým mořem.“ A tak začala zahrnovat jednu kapku za druhou do své lásky. Byla tam však jedna kapka, která jí velice ublížila a způsobila největší utrpení v životě. A tak jí přes všechnu svoji lásku nedokázala odpustit. A proto, že nezahrnula jednu jedinou kapku do své lásky, jen jedna jediná chyběla – nestalo se z ní moře.
Příběh poslední: Byla jednou jedna kapka vody, která hledala ticho moře, dálku moře a lásku moře. „Ty jsi já,“ řeklo moře „a já jsem ty.“ Otevřelo svoji náruč a přijalo kapku. A to co patřilo moři, patřilo od této chvíle i kapce. Stala se tichem, stala se dálkou moře a její hloubka byla požehnáním pro tento svět.
Věz můj žáku, moře je plné odpuštění pro ty, kteří ho milují a přijme do sebe ty, kteří si to opravdu přejí.
„Ale co když je taková kapka vody velice špinavá, co potom?“ zeptal se žák. Tehdy se Mistr rozesmál z celého srdce a řekl: „Žádná kapka nemůže být TAK špinavá, aby ji moře nedokázalo očistit.“