Orgánové hodiny a jejich funkce po 24hodin denně

Určitě jste si už všimli, že v některou denní hodinu se cítíte lépe, dobře se vám pracuje a v jinou hodinu jste malátnější a potřebujete více soustředění. Podle tradičních představ proudí životní energie v jednotlivých orgánech lidského těla v určitých časových intervalech. Lidský organismus podléhá vlivům a rytmům v nekonečné složitosti svého pozemského a vesmírného bytí, to znamená dennímu rytmu, hodinovému rytmu, nočnímu rytmu, ročnímu rytmu, anebo i rytmům s daleko větší periodou deseti nebo i sta let. Čínská medicína sleduje organismus a přírodní zákony asi nejdéle a vysledovala rytmické kolísání činnosti jednotlivých orgánů v průběhu dne. Není tedy jedno, kdy děláme psychotesty anebo kdy večeříme. Lidé dříve žili ve větším souladu s biorytmy, než je tomu v dnešní hektické době. Rytmus dne byl pro člověka daleko důležitější. Orgány fungují na základě distribuce energie, kterou ten který orgán ve zvýšené míře obdrží. Aby náš organizmus zůstal zdravý, musí tato energie proudit pravidelně a rovnoměrně. Pokud organizmus onemocní, je vhodné působit na nemocné orgány právě v době jejich maxima nebo minima energie podle tzv. orgánových hodin.

Naše životní energie čchi proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, ve které proudí energie od orgánu k orgánu.

Hlavních meridiánu v těle je 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 páru orgánu, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra a jedním jangovým (dutým): orgánem tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový mechýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přirazuje jeden orgán.

V průběhu denního cyklu má orgán nejvyšší aktivitu právě ve své hodině. O 12 hodin později má tento orgán aktivitu nejnižší. Takhle si dokážeme nejlépe představit maxima a minima energie v určitém meridiánu v pruběhu 24 hodinového cyklu. V období maxima a minima je orgán nejcitlivější.

Jak fungují jednotlivé orgány podle hodin

Maximální aktivita	Zimní čas	Letní čas	Minimální aktivita
Játra	01:00 – 03:00	02:00 – 04:00	Tenké střevo
Plíce	03:00 – 05:00	04:00 – 06:00	Močový měchýř
Tlusté střevo	05:00 – 07:00	06:00 – 08:00	Ledviny
Žaludek	07:00 – 09:00	08:00 – 10:00	Obal Srdce
Slezina, slinivka	09:00 – 11:00	10:00 – 12:00	Tři Ohřívače
Srdce	11:00 – 13:00	12:00 – 14:00	Žlučník
Tenké střevo	13:00 – 15.00	14:00 – 16:00	Játra
Močový měchýř	15:00 – 17:00	16:00 – 18:00	Plíce
Ledviny	17:00 – 19:00	18:00 – 20:00	Tlusté střevo
Obal srdce	19:00 – 21:00	20:00 – 22:00	Žaludek
Tři Ohřívače	21:00 – 23:00	22:00 – 00:00	Slezina, Slinivka
Žlučník	23:00 – 01:00	00:00 – 02:00	Srdce

Mezi 23. – 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, tzn., že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organizmus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli ve 22 hodin spát, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více, jako přes den.

Mezi 1. – 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuci tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi velkému prádlu. Játra zpracovávají látky pro organismus důležité a také odstraňují z organismu všechny metabolické produkty i jedy. Tedy je přímo životně důležité si uvědomit, že pozdní zátěží alkoholem, kávou nebo nesprávným složením stravy krátce před půlnocí si člověk velmi škodí. Jestliže v tuto dobu nespíte, není vhodné pít kávu, čaj a zvláště lihoviny. Nejlépe je vypít sklenici vody nebo mléka. V této fázi spánku dochází k útlumu, a proto je nutné v tuto dobu dávat bedlivý pozor např. při cestování.

Mezi 3. – 5. hodinou jsou v činnosti plíce. Vrcholí činnost plic a jejich meridián. Tělo v tomto stadiu má stále nízký tlak, mozek je zásoben jen minimálně, tělo má nejpomalejší aktivitu, ale zbystřuje se již sluch. Probouzíme se nepatrným hlukem. To je ta pozdní REM fáze spánku. Kolem čtvrté hodiny spánek ztrácí svoji hloubku, krevní tlak začíná stoupat. Tlak je stále nízký, mozek je zásoben minimálním množstvím krve. Je to hodina, kdy lidé nejčastěji umírají. Kromě toho ledviny jsou v klidu, prakticky přestávají vylučovat. Proběhlo již opakovaně více fází spánku, eventuálně se opakují ve svém cyklu. V této době, kolem páté hodiny, kdo má potřebu vstávat, se dokáže poměrně rychle aktivizovat. Samotná funkce meridiánů naznačuje, že v tomto období dochází k regulaci plynů v krvi a ve tkáních a k regulaci prokrvení horní poloviny těla. Obvykle v tuto dobu mají kuřáci, astmatici, lidé nemocní s průduškami problém se spánkem. Také nejvíce astmatických záchvatů přichází časně ráno.

Mezi 5. – 7. hodinou je v největší činnosti tlusté střevo. Krevní tlak stoupá, puls je rychlejší a i když se chce spát, tělo je již aktivní. Tlak se zvyšuje, srdce bije rychleji, krev pulsuje v žilách. I když chceme spát, naše tělo se už probouzí. Kolem sedmé hodiny je poměrně značně vysoká imunologická aktivita. Kdo se dostává v tuto hodinu do styku s viry a bakteriemi, má větší šanci jim odolat. Jinak dochází k větší regulaci a rozvrstvení iontů. Je vhodné si v tuto dobu navyknout na vyprazdňování. Pokud možno vyhněte se stresu a spěchu a probouzejte se postupně.

Mezi 7. – 9. hodinou vrcholí funkce žaludku a jeho meridián. Prakticky již odpočinek skončil, játra dokončila svoji aktivitu a je nyní už možnost větší zátěže stravou a je již tedy možno konzumovat bez obavy i větší množství potravin, což je nejvýhodnější kolem deváté hodiny. Hladina hormonu kortizonu, který zabraňuje zápalům, je velmi nízká. Proto revmatici pociťují bolesti kloubů intenzivněji, jako kdykoli jindy. Tělo si odpočinulo, játra zbavila náš organismus jedovatých látek. V tuto dobu není v žádném případě vhodné pít alkohol – je to zátěž pro játra. Také značně stoupá psychická aktivita, mírně poklesává citlivost pro bolest a začíná se projevovat rostoucí aktivita srdeční akce. Tzn., že dochází potom k zvyšování mobilnosti a práceschopnosti nebo patřičné koncentrace k výkonu. Samotný žaludek se stará o regulaci iontů a distribucí tepla.

Mezi 9. -11. hodinou je v činnosti slinivka břišní a slezina, což ovlivňuje tvorbu protilátek, využívání živin a ovlivňování hladiny krevního cukru. V tuto denní dobu určitě nepijte alkohol. Je vhodné jíst ovoce. Pokud máte rádi sladké, je to právě nejlepší doba, kdy je tělo schopno strávit sladkosti. Nastává špička dopolední aktivity, je to vůbec její maximum a není dobře dělat z praktického hlediska až do oběda přestávky. Je třeba využít toto období opravdu maximálně. Kolem desáté hodiny je ideální čas pro práci – srdce i krevní oběh pracují na plné obrátky a i mozek je správně prokrvený. Aktivita se dále zvyšuje. Jsme v nejlepší „sportovní“ formě. Mohli bychom hory přenášet. Takový elán si uchováme do oběda. Do této doby se vypořádáme s jakoukoli prací. Kdo právě teď popíjí kávu nebo se baví s přáteli o hloupostech, plýtvá svými silami, které později ochabnou. Většinou kolem jedenácté hodiny jsou fyziologické postupy automatizovány a optimalizovány v souladu s psychickou aktivitou a ani větší zátěž nebývá pozorována jako unavující.

Mezi 11. – 13. hodinou je v činnosti srdce, a proto není vhodné jej zatěžovat velkým a tučným množstvím potravy. Je stále ještě dost vysoká aktivita, téměř nepociťujeme větší zátěž. Ve dvanáct hodin nastává okamžik mobilizace všech sil. Je škoda se teď vydatně najíst – vhodnější je posunout oběd o hodinu později. Ve třináct hodin pracují játra na minimum a pomalu stoupa glykogen (zásobní cukr v těle). Období první psychofyzické aktivity pomalu končí, dostavuje se mírná únava a tendence si odpočinout. Protože mezi jedenáctou a třináctou hodinou je maxim srdce a dráhy srdeční, lze říci, že má harmonizační tedy stabilizační neurovegetatvivní účinek. Dochází k mírnému útlumu. Také si dávejte pozor na úrazy! Vhodná je procházka na čerstvém vzduchu nebo krátký spánek.

Mezi 13. – 15. hodinou je v činnosti tenké střevo. V této době se snižuje citlivost zubů (je vhodná doba na dentistický zákrok). Začíná přechodný pokles výkonnosti – je to čas na polední přestávku, protože v žaludku stoupá tvorba kyselin. Játra odpočívají a do krve se dostává trochu glykogenu. První období denní aktivity minulo a člověk pociťuje únavu, třebaže ho čeká ještě mnoho práce. Potřebuje si odpočinout. Křivka energie dále klesá, je to druhé minimum za 24 hodin. Většina krve se v důsledku trávení soustřeďuje do vnitřních orgánů, hlava je „vykradená“, vhodný je krátký odpočinek. Lidé navyklí na odpolední spánek dostávají o třetinu méně infarktů, jako ti, co zahánějí tuto únavu kávou. Reakce je nejpomalejší kolem čtrnácté hodiny, jde o tzv. polední krizové sedlo. Vrcholí činnost tenkého střeva a jeho meridiánu, který má značný v1iv na smyslové orgány, ale i harmonizační účinek a reguluje absorbci tekutin. Kolem patnácté hodiny jde o maximální efektivitu ze strany smyslových orgánů a dochází k vyšší tonizaci duševní nebo psychické činnosti.

Mezi 15. – 17. hodinou nejvíce pracuje močový měchýř. Hladina glykémie (cukru v krvi) stoupá. Dalo by se také říci, že jde o poobědní relativní diabet a dochází ke slabému poklesu aktivity a kolem čtvrté hodiny odpolední začíná nový vzestup výkonnosti a tudíž nejvhodnější čas na vyřízení neodkladných záležitostí. Léky proti bolesti v tomto čase účinkují obzvláště dlouho. V sedmnáct hodin pracovní schopnost stoupá, ovšem jen na poměrně krátkou dobu, tzn. třeba pro sportovce je důležité, že kolem sedmnácté hodiny svůj trénink mohou provádět v plné zátěži a nepociťují příliš velkou únavu. Mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou jde o orgánové hodiny močového měchýře, o němž je známo, že reguluje a ovlivňuje nervosvalovou aktivitu a má vliv na vylučování tekutin. To znamená, že v tomto období má organismus velkou schopnost regulovat teplotu, zátěž. Proto návštěva sauny, velká fyzická zátěž, která je spojena s nárůstem aktivní teploty, se tak daleko lépe v tomto období překonává. Je vhodné vypít několik šálků bylinného čaje, sportovat apod. Náš trávicí systém je schopen přijmout vydatnější jídlo. Aktivita našeho organizmu stoupá a dosahuje druhého výkonnostního vrcholu. Je to nejlepší doba pro aerobní sporty nebo silový trénink. Cévy jsou nejroztaženější, cirkulace krve je nejrychlejší a z těla se velmi dobře vylučují toxické látky. Je to také vhodná doba k návštěvě sauny.

Mezi 17. -19. hodinou jsou v činnosti ledviny, které regulují fyzickou aktivitu, zvláště pak nadledvinky ovlivňující-tonus parasympatiku i sympatiku a prokrvení dolní poloviny těla. Samozřejmě zasahují i do vodního hospodářství. Kolem osmnácté hodiny znovu klesá citlivost na fyzickou bolest, jsme tedy odolnější vůči vnějším bolestivým vlivům. Zvyšuje se přání více se pohybovat a psychická svěžest je poměrně dobrá. Ovšem už kolem devatenácté hodiny dochází ke katarzi, dochází k přirozenému stoupání krevního tlaku, psychická stabilita je na nule. Jsme nervózní a můžeme se pro hloupost pohádat, projevuje se psychická labilita, výkyvy nálady. Je to nepříznivá doba pro alergiky. Někdy se v tuto hodinu mohou objevit bolesti hlavy. Pro organizmus je důležité vyloučit vše, co mu škodí: tuky, sůl, cukr, sladké limonády, káva, alkohol, chlad, stresy. Je nutné vydatně pít! Čichové a chuťové buňky jsou maximálně natěšené na jídlo.

Mezi 19. – 21. hodinou se dostává do činnosti obal srdce – krev. Psychické reakce jsou nejrychlejší v průběhu celého dne. Kolem dvacáté hodiny se reakce vyznačují podivuhodnou bystrostí. Řidiči jsou v perfektní formě, k haváriím takřka nedochází, jede se jim nejlépe, protože ledviny krátce předtím pracovaly, se zvýšenou účinností se projevuje tíhnutí organismu k homeostáze. (Udržování relativně konstantních vnitřních podmínek při kolísání podmínek vnějších.; dynamická rovnováha). Také lze označit večerní dvacátou hodinu za období, kdy má člověk největší váhu, tedy hmotnost. Při pozdější večeři se doporučuje konzumovat potraviny bohaté na bílkoviny a vyloučit uhlohydráty. Játra v této době snášejí alkohol lépe jako v ranních hodinách. V tuto dobu dosahuje naše váha maxima. Ještě v 21.00 hodin je paměť výborná, psychika je v ideálu a je možné dohnat, co se nestačilo v dopoledních hodinách po stránce duševní intenzivní práce. V této době člověk velmi dobře vnímá a je zvláště vhodná pro studenty či herce k zapamatování si učebního textu nebo rolí. Večerní paměť je vnímavější a schopná si vštípit mnohé, co se nepodařilo ve dne. Je to také vhodná doba k návštěvě koncertů, divadelních her, poslechu hudby apod. Psychický stav je normální. V této době je nejúčinnější působení antibiotika a můžeme natírat a léčit poraněná místa. Ale už v 21.00 hod. toto období přestává. (V pojetí tradičního učení o orgánových hodinách vrcholí v tuto dvouhodinu dráha tzv. obalu srdce, neboli oběhu, což se skutečně týká celého oběhového systému).

Mezi 21. – 23. hodinou jsou v činnosti „tři ohřívače“, je to doba, kdy dochází k útlumu, mozek začíná vyrábět melatonin a chce se nám spát. Objevuje se pokles tlaku, pokles teploty, začíná se objevovat leukocytóza (zvýšení výskytu bílých krvinek v krvi), která stoupá asi o 30 % a začíná období imunologické aplikace. Krev je přeplněna bílými krvinkami. Místo 5-8.000 dosahuje v tuto chvíli počet leukocytů 12.000 na jeden kubický centimetr. Zatímco do 21.00 hod. vrcholila orgánová hodina obalu srdce, projevující se regulací neurohumorální (mající vztah jak k nervovému systému, tak k hormonům), v této hodině vrcholí i regulace vegetativního systému v hrudníku a v břiše. Ve 23.00 hod. začíná příprava na klid, jde o dráhu tzv. tří ohřívačů, která ovlivňuje distribuci krve v organismu, tím i teplotu a ovlivňuje i tonus psychiky, tedy značně uklidňuje. Krevní tlak opět klesá, výkonnost ustupuje, tělesná teplota také klesá. Kuřáci by měli vědět, že v tuto dobu se nikotin mimořádně špatně vylučuje z organismu. Pro ranní ptáčata je nejvyšší čas jít spát. Po 23.00 hod. už většina lidí spí a hlubší spánek se prohlubuje a k jedné hodině naopak nastává lehká fáze spánková. V této době opět začíná značná citlivost na bolest. Není vhodné být přehnaně aktivní, kouřit a jíst. Maximálně si můžeme dát kousek ovoce.

Nejvhodnější způsob léčby pomocí orgánových hodin je působení na určitý orgán v době jeho maxima.

Každý orgán má jak jsme již řekli svou dobu maximální činnosti a za dvanáct hodin nato dobu minimální činnosti. Rytmické kolísání činnosti jednotlivých orgánů se projevuje v průběhu dne v hodnotách tělesné teploty, v dechu, v elektrolytickém a enzymatickém hospodářství, v tepu, v koncentraci hormonů, v tvorbě krvinek či hladině červeného krevního barviva, nepochybně i v kolísání fyzické a psychické výkonnosti. Prakticky každý fyziologický děj vykazuje periodické kolísání. Od vylučování žluče až po elektrickou aktivitu mozku.

Hodiny našeho organismu nám mohou objasnit mnohé. Třeba to, proč orientální lékař nesměl být líný. Na první pohled je zřejmé, že časy optimálního chodu našich orgánů se pramálo shodují s pracovní dobou lékařského zařízení. Je třeba zasahovat v době, kdy je orgán energeticky plný či prázdný.

Příčinou nemocí může být, když biorytmy dle orgánových hodin porušíme, případně se snažíme své tělo obelhat užíváním stimulujících prostředků v čase, kdy bychom měli spát a podobně.

Síly biorytmu si můžete nejlépe všimnout v průběhu nějaké nemoci. Při každé totiž dochází během dne ke kolísání příznaku. Jistě je mnoho statistik o tom, jak na pohotovost docházejí žlučníkáři s pravidelností v časných ranních hodinách, a v zápětí za nimi docházejí astmatici.

Podíváte-li se na orgánové hodiny, zjistíte, že určité zdravotní potíže zcela kopírují orgánové hodiny. Ano, např. žlučníkové záchvaty jsou nejčastější v noci, srdeční záchvaty pak kolem poledne. Je stále zřetelnější, že možnosti účinnějšího a rychlejšího léčení s omezením vedlejších účinků se skrývají v respektování vnitřního rytmu člověka. Např. podávání léků k dosažení maximálního účinku při minimální dávce by mělo přicházet na dobu příslušného orgánu. Tak lze nejúspěšněji léčit třeba játra o půlnoci, onemocnění srdeční kolem poledne, onemocnění plicní v časných ranních hodinách apod.

Účinky léků na náš organismus:
– léky proti bolesti jsou ráno a v poledne účinnější

– v ranních a dopoledních hodinách jsou bolesti méně snesitelné, jako okolo 14. hodiny. Proto je vhodnější dát si například zuby vytrhat odpoledne i proto, aby bolest po trhání rychleji ustoupila.

– lokální umrtvení aplikované mezi 14. a 15. hodinou působí déle než v jiném denním čase

– nejúčinnější působení antibiotik je kolem 20. hodiny a můžeme si v této době natírat a léčit poraněná místa

– místo užívání léků 3x denně předepisují dnes lékaři čím dál častěji přesné hodiny, kdy má pacient daný lék užívat. Například zakazují užívat léky na snižování krevního tlaku po 18. hodině. V této době jsou naopak nejúčinnější léky proti zvýšené tvorbě žaludečních kyselin. Antidepresiva doporučují užívat v největších dávkách ráno, kortizonové přípravky určené na léčbu astmatických problémů mezi 8. a 15. hodinou.

Příznaky oslabení některých orgánů

Podle staré čínské diagnostiky také k určitým orgánům lidského těla odpovídá i problém na mentální úrovni. Např. problémy se žlučovými kameny – zahořklost, pýcha, zatvrzelé myšlenky nebo problémy s ledvinami – lpění na starých myšlenkách a názorech, vztek na opačné pohlaví, dlouhodobě nevyřešené problémy a pocity zklamání apod.

Chuť na určitý typ jídla

Jistě každý z nás má někdy chuť na jídlo s výraznějším charakterem: sladké, slané kyselé, ostré apod. Tato informace nám sděluje, jakou právě potřebujeme energii. Při stravování je důležité aby způsob kombinace potravin nepřetěžoval jednotlivé orgány.

Sladké – dodává energii štítné žláze, ale při nadbytku má vliv na tělesnou hmotnost a snižuji tvorbu tepla. Negativně působí na žaludek a slinivku.

Kyselé – povzbuzuje chuť k jídlu a reguluje trávicí procesy. Zlepšuje činnost jater a podporuje zadržování tekutin v těle. Při nadměrnému požívání kyselé potravy zatěžujeme játra a krev, můžeme mít pálení žáhy, podrážděnou pokožku a žaludeční vředy.

Hořké – očišťuje a reguluje vylučování tekutin z organizmu, ředí krev, zlepšuje trávení, působí na činnost srdce. Nadbytek způsobuje podrážděnost, pocit strachu a úbytek sil.

Trpké – podporuje činnost tlustého střeva, zlepšuje stav pokožky a pomáhá při hojení ran.

Ostré – reguluje žaludeční a střevní systém, pomáhá zlepšovat činnost plic. Přebytek způsobuje zvýšení výskytu hlenů a alergií.

Části textů převzaty z: www.doktoronline.cz a www.jogaprostejov.cz

Pro www.cestakduze.webnode.cz napsala Světluška. Článek nebo jeho části je možné šířit dál pouze pro osobní potřebu a k nekomerčním účelům, pokud bude připojeno celé znění této poznámky včetně aktivního odkazu na uvedené stránky. Děkuji za respektování této podmínky.