Jedenáct zlatých pravidel, jak vychovat šťastné indigové dítě
Láska a starostlivost jsou nejdůležitější pilíře, na kterých leží schopnost zvládnout všechny stresové stavy, výzvy a změny, které indigové dítě během svého dospívání prožívá. Těchto jedenáct zlatých pravidel se zakládá na bezpodmínečné lásce a péči.
1. Vědomě začněte milovat své dítě od okamžiku, kdy ho začnete vnímat ve svém těle (u mnohých z nás to kupodivu znamená od okamžiku jeho zplození). Mluvte s ním, když vám roste v bříšku a zvěte jeho duši, abyste se sblížili. Zásobujte své tělo dobrou, zdravou stravou, pomáhejte mu cvičením, procházkami na čerstvém vzduchu a klidem.
2. Dopřejte svému dítěti od počátku denně masáž těla. Masáž podporuje trávení a pomáhá dítěti, aby dobře spalo, zkrátka, by se cítilo dobře, zdravě a v harmonii s okolním světem.
3. Pozorujte své dítě a naslouchejte mu. Zjistěte přesně jeho stravovací návyky a zvyklosti týkající se spánku, naučte se rozpoznat jeho reakce n okolní svět, například reakci na hluk či jiné dojmy. Dbejte na jeho interakci s ostatními dětmi. Mnoho celostních léčebných systému, jako je např. Ajurvéda či barevná terapie, nabízí náhled do různých interpretací typů člověka, které vám usnadní pochopení vašeho dítěte a jeho podporu.
4. Ukažte svému dítěti, jak může vědomě dýchat. Když se my lidé dostaneme do situací, které jsou traumatické nebo bolestné, většinou zadržíme dech, protože přerušením dýchání přerušíme také spojení s našimi city. Pomocí jednoduchých cviků z jógy nebo technik dýchání můžete své dítě naučit zvládat takovéto situace snadněji. Dítě bude navíc veselejší a koordinovanější a bude si umět v obtížných situacích lépe pomoci.
5. Indigové děti mají jiné stravovací návyky než my a většinou vědí zcela přesně, co potřebují a co jim dělá dobře. Postarejte se o to, aby vaše indigové dítě mělo k dispozici zdravé, pokud možno ekologicky vypěstované potraviny, ale dovolte mu jíst i „neplnohodnotnou“ stravu, pokud ji „potřebuje“ – většinou vám dítě dovede vysvětlit, proč mu bude nyní to či ono právě dělat dobře (jeho tělo to může zužitkovat na základě geneticky odlišných jater). Naučte se mu důvěřovat. Viděla jsem indigové děti, které od svých tří let vyžadovaly často k pití kolu a rodiče jim ji dávali. Teď jsou tyto děti na prahu dospělosti a jsou zdravé a silné. Indigové děti jí méně, zato ale častěji.
6. Naučte se udržovat v rovnováze pomocí meditace, modliteb nebo cviků zaměřených na koncentraci. Indigové dítě vás hned odhalí, pokud v rovnováze nejste. Aby se dítě zklidnilo a bylo spokojenější, nepotřebuje bezpodmínečně meditaci. Můžete s ním dělat například mírná uklidňující cvičení. Pěkná hudba, posezení v přírodě, možná u vody, daleko od všudypřítomného elektrosmogu. Nebo použitím nejrůznějších vůní pomůže dítěti nalézt harmonii a mír.
7. Naslouchejte. Indigové dítě ví, co dělá, co chce a co potřebuje. Nezaujaté naslouchání vás dostane do podivuhodných situací. Často stejně nemůžete odporem nic změnit, a potom je naslouchání opravdu účinným pomocným prostředkem.
8. Poproste své indigové dítě, aby vám pomohlo. Dejte mu na srozuměnou, že taky něco nevíte, nebo že něčemu nerozumíte. Jednejte s ním jako s rovnocennou duší (tou totiž také je, jen je tato duše skryta v malém těle) a získáte v něm opravdového pomocníka.
9. Nechejte svému indigovému dítěti hodně volného prostoru, ale od začátku (od prvního dne!) mu také určete zřetelné a jasné struktury. Potřebuje jasně definované hranice, ale v rámci tohoto stanoveného rámce potřebuje veškerou volnost, kterou jste schopni mu poskytnout. To není lehký úkol a vyžaduje to mnoho emoční vyrovnanosti obou rodičů a průhlednost jejich vztahu k sobě navzájem. Vyhledejte, pokud je to nutné, odbornou pomoc. Indigové dítě vždy pozná vaše emoční nedostatky a příliš vám vaši situaci neulehčí. S profesionální pomocí budete moci růst a spirituálně se rozvíjet i vy sami.
10. Musíme naše děti naučit, jak mají myslet, ale ne, co si mají myslet. Když jim budeme vědomosti jen zprostředkovávat, řekneme jim, co si mají myslet, co by měli vědět, co mají dělat a že to, co jim předkládáme, je pravda. „Myslete“ se tak nenaučí. Můžeme je ale podporovat v tom, aby samy hledaly řešení, aby si sami osvojovali vědomosti, buď s pomocí ostatních nebo tím, že budou čerpat ze svého vnitřního bohatství. Umožněte jim objevovat jejich vlastní pravdu, dělat jejich vlastní chyby, naučte je samostatně a odpovědně myslet.
11. Nevažte na svou lásku žádné podmínky. Stejně nemáte žádnou jinou možnost. Dítě vás bude „vychovávat tak dlouho, dokud nebudete připraveni se naučit, co to znamená bez podmínek. A dotýkejte se svého dítěte. Indigové dítě miluje, když se ho dotýkáme a tak cítí své tělo. Často ho obejměte. Potřebuje více dotyků, než ostatní děti.
Převzato z knihy : Fenomén indigové barvy – Karolina Hehenkamp