Cesta k duze

Rubriky

Dobrodružstvi jménem život

autor: | Říj 26, 2016 | Nezařazené | 0 komentářů

Dobrodružství jménem Život – Kdo jsem Já.

Začátek – co se to vlastně děje

Někdy se stane, že se objeví v našem životě někdo nebo něco, kdo do nás mnohdy nechtěně zaseje semínko pochybností a náš strach, úzkosti, pocity viny a další nepříjemné emoce a myšlenky ho začnou živit a ono roste a roste a začne zaplňovat místo v naší duši. A všechny ty krásné věci v nás začne vytlačovat někam do pozadí a my si toho vůbec nevšimneme. Po nějakém čase se to začne projevovat v podobě různých problémů a nepříjemností, a my se začneme věnovat zkoumání a rozebírání těchto svých nepříjemných pocitů a myšlenek a stavů. Začneme na ně upírat svoji pozornost, dělat si zbytečné starosti a obavy, mnohdy si živě představovat i různé katastrofické scénáře – „Co kdyby se to opravdu takhle stalo?“. „ Co budu dělat?“.

A tak, aniž bychom to postřehli, začneme jít cestou proti sobě, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Začneme se soustředit na to „co nechceme“, místo abychom se zaměřili na to „co chceme“. Mnohdy máme dokonce pocit nebo jsme si v tom naprosto jistí, že za to může „to“ či „ono“ nebo nám „to“ dělá „ někdo“ z našeho okolí. „Proč?“, ptáme se.

Je to jednoduché, takhle nás přece naučili přemýšlet a jednat, jít na to logicky, ale nikdo nám už neřekl, že tohle není cesta k sobě, ale přesně pravý opak. A tak aniž bychom to tušili, se zapojujeme naprosto dobrovolně do vlastních řetězců bolesti. Vesmírná rovnováha však naštěstí pro nás funguje ve všem a všude, a tak nám vesmír neustále posílá nekonečně mnoho pomůcek, pomocníků a podnětů, většinou formou zrcadel ve vztazích, které nás mají probudit, aby nám došlo, že tudy cesta k tomu, co chceme, nevede. Protože však plně respektuje naši svobodnou vůli, tak se nám mnohdy přihodí, že to co jsme si představovali, že by nás mohlo postihnout, se opravdu přihodí. Není to za trest, jak nás někdy napadne, sami jsme si o to přece řekli a on to vzal jako naše přání, projít si touto lekcí a pouze nám ho splnil. Poslal nám tím vlastně budíček, díky kterému máme možnost vzpomenout si na ty úžasné poklady, které si v sobě každý neseme a na co že je vlastně máme, na naši vlastní jedinečnost, na to „Kdo jsem“.

Pokračování – vítejte ve škole života

Když máme štěstí a probudíme se, tak si začneme vzpomínat, když ne, opakují se nám stejné situace tak dlouho, dokud se neprobudíme. V tomhle je on velmi trpělivý a s nesmírnou láskou nás tímto způsobem neustále popostrkuje k onomu probuzení, i když my to v té chvíli vůbec nechápeme. Nejsme na to sami, máme mnoho pomocníčků kolem sebe a taky jsme dostali úžasnou výbavu do života – naše vnitřní poklady.

O jakých pokladech mluvím – síla našich myšlenek a slov, naše archetypy, aspekty a kvality naší duše, vědomí lásky – Já Jsem, pozitivní vyjadřování a myšlení, naše víra a odpuštění a spousta dalšího, co jsme dostali do vínku k tomu, abychom se naučili stát se „Tvůrci svého života“ právě v tomto životě, na této krásné planetě. Všechny tyto poklady nám právě pomáhají vyrovnávat se a harmonizovat vše to „nepříjemné“ co nás v životě může potkat. Tak abychom si zachovávali svou vnitřní Jednotu a byli v Jednotě i s celým vesmírem, za předpokladu, že se je naučíme používat tvořivým způsobem.

Většinou se však děje to, že buď vůbec netušíme, že něco takového máme nebo na to zapomeneme nebo to velmi rádi nabídneme jinému v jeho prospěch, jsme totiž přesvědčeni, že on to potřebuje mnohem více než my. A právě v těchto situacích nám vesmír moudře pošle do cesty někoho nebo něco, díky němuž máme možnost si připomenout, že nejsme slabí ani bezmocní, ale neuvěřitelně silní a odvážní, nejsme oběť, ale budoucí vítěz, pokud se rozhodneme situaci přijmout a přijmout to, co nás trápí, jako výzvu ke změně, pak jsme na začátku cesty k sobě.

Cíl – takový život chci

Tak dáme sami sobě šanci na změnu svého života. Nic se neděje bez příčiny a jen tak, všechno má svůj smysl a vše do sebe zapadá jako kostičky ve stavebnici. A pokud jsme ochotní se otevřít a začít naslouchat, přijdeme na to, že vždycky dostáváme přesně to, co v dané chvíli potřebujeme k našemu dalšímu posunu, i když to v tom okamžiku vnímáme nebo vidíme úplně jinak. Ne vždy to má tu hezkou a příjemnou podobu a zvláště tehdy, když nám to není příjemné, to bývá velká výzva ke změně. Sami sobě jsme tím nejlepším rádcem, a pokud nejsme s něčím ve svém životě spokojeni je to obrazem toho, že nejsme uvnitř spokojeni sami se sebou. Takže se potřebujeme změnit uvnitř sami sebe. Změnou myšlení, přístupu sama k sobě tak, se na sebe postupně naučíme dívat s láskou, budeme se brát „takoví, jací jsme“, přistupovat k sobě s úctou – pak budeme schopní nastavit si správné hranice sami k sobě i k ostatním, udržíme si svou „moc a kontrolu nad sebou“ v nečekaných nepříjemných situacích a budeme umět stát nohama na zemi a přitom se na všechno dívat s nadhledem, budeme umět nastavit i zrcadlo sami sobě. Budeme tady a teď.

Budeme tvůrci svého života a nebude nám dělat problém umět si poskládat své priority, podle momentální situace a tak jak to vyhovuje nám, nebudeme se bát měnit své názory a rozhodnutí, když budeme mít tu potřebu. Ostatní vyslechneme bez toho, aniž bychom si to vztahovali na sebe nebo se zaplétali do různých manipulací, zůstaneme uvnitř v klidu a rozhodneme se podle sebe. Dosáhneme vnitřní spokojenosti a rovnováhy, necháme se vést naši intuicí a budeme naslouchat přáním naší duše, budeme vědět „Kdo jsme“. To je to, proč jsme tady, právě teď.

To je naše“Cesta k sobě“, tak jak nás ji naučil a stále učí život.

My oba jsme si prošli mnohdy bolestivými situacemi v našem životě, ať už to bylo zdraví, vztahy, sebeuplatnění, zaměstnání nebo jiné oblasti, zkrátka všechny ty budíčky a všechno to, co jsme se díky těmto situacím, prožitkům a okamžikům dozvěděli a objevili, nás přivedlo až tam, kde dnes jsme. Byla a je to ta nejlepší škola života, díky ní objevujeme a poznáváme kouzlo života a to, co je v nás. Je to nikdy nekončící proces objevování , v němž se učíme žít svůj sen, milovat , být šťastní, plynout s řekou života..

Poděkování

Děkuji vám všem, kteří nás provázíte a procházíte našimi životy – za vaši otevřenost a upřímnost, jste pro nás obohacením a inspirací, pomáháte nám uvědomovat si jedinečnost každého z nás, odvážně otvírat dveře k novým možnostem a příležitostem…

Děkuji našim minulým, současným a budoucím učitelům a všem těm nádherným bytostem světla a lásky, za jejich neustálou podporu, pomoc a ochranu – učíte nás probudit v sobě tvořivý potenciál a věřit si, učíte nás pokoře a odevzdání, trpělivosti a síle lásky, zázrakům…

Děkuji vesmíru za dar života – díky němu smíme být právě Tady a Teď a podílet se na procesu transformace, smíme být jeho prostředníky a je nám dovoleno žít ten báječný příběh jménem život…

Děkuji krásné modré planetě za všechny zdroje, které nám poskytuje, za každý nový den, za každou příležitost tvořit svůj život, být tím „Kdo jsem“ – poskytuje nám ty nejlepší podmínky pro náš růst a vývoj…

Děkuji vám všem, kteří nám připomínáte a díky vám už víme – jak málo stačí k životu, že je to o radosti z maličkostí, máme dostatek všeho, co potřebujeme, je o nás vždy dobře postaráno a jsme vždy správně tam, kde právě potřebujeme být, učíte nás otvírat dveře k hojnosti…

Děkuji našim úžasným milujícím holčičkám, že si nás vybraly za rodiče – trpělivě nám neustále připomínají důležitost lásky a vděčnosti, že cokoliv děláme, měli bychom dělat s láskou a ze srdce, cokoliv říkáme, měli bychom říkat s láskou, a že vyznání lásky není nikdy dost, stejně tak příležitostí k vyjádření vděčnosti…

Děkuji všem našim zvířecím mazlíčkům za jejich léčení a společnost – bezmezně nám projevujete svoji lásku a učíte nás odpoutat se, zapomenout na čas a starosti, učíte nás odpouštět a soucítit, radovat se a uvědomovat si jak je vše jednoduché, přirozené …

Děkuji našim rodičům za tu nejlepší výbavu do života – díky vám chápeme, že každý máme zodpovědnost sám za sebe a svůj život, že každý žijeme svůj život podle sebe, a že jste nám mohli dát jen tolik, kolik jste vy sami měli, jste těmi nejlepšími rodiči, které jsme si mohli vybrat…

Děkuji vám všem kteří, nás učíte naslouchat řeči lásky a ukazujete nám cestu ke štěstí…

Žehnáme vašim životům

Děkuji za každé další ráno, za každý další nový den…

S láskou Světluška